Blog

 
Trocha poezie z Lanzarote

11. 11. 2019

Surftrip na Lanzarote ve verších! Ano, tak nám shrnula pobyt romantická duše Milada, které tímto moc děkujeme a těšíme se na báseň z naší další destinace! <3


Už je to tu, přišel čas - na “surfík” to zkusit zas

- snad s partou milých surftripáků - v Lanzarote “take off” zmáknu.. ?

23 číslo - let Lanzarote - naše první heslo dne - seznámení zahrnuje - Lukáše, Honzu a - Honzu, Pavla, mne.

Po příletu na ostrůvek s Verčou ruce spojíme - ale to už s Víťou, Špáťou k bungalovům svištíme..

Zelenou dodávkou, jinak to nejde - s nákupem nacpeme, co do ní vejde.

Večerní “meeting”, program, smích, seznámení - přibývá Martin s další Verčou a - jsme kompletní!

Tatranský čaj a slivovice - nebezpečná to kombinace.

Havajský rum, pivo a střiky vinné - vlny, prosim Vás buďte mírné..



A je to tady, první lekce - v neoprénu jdeme lehce

pro svou “happy wave” nebo popravu - hlavně však pro radost, zábavu.

Na počasí máme štěstí, také v dalších pěti dnech - a Španělští instruktoři? Ty najdeš je ve Tvých snech.

Však zejména díky Špáťovi - teď víme jak skákat “take-offy”.

Surf-tripe- posádko, ten kluk školí jako car - pro mě “number one” a pro Vás dar.

A manager Víťa? - fotky denně ladí - a od rána do noci nás rozesmává, baví.

S těmato klukama by na kraj světa jeden mohl jít - a stále by se bylo čemu smát, co se naučit.

Navíc umí dobře vařit, grilovačkou přesvědčí - to nás nutí víc se snažit, však oceán nás umoří.

Modřiny, prsty a žebra zlomené - to nám chuť surfovat nikomu nevezme.



A potom, šestý den, přišly vlny jak “sviňa” - z pohledu na vodu mě rozbolela celá “dyňa”.

Pak jsem tam, já blázen na chvilku vlezla - jak z filmu “Práče v pračce” jsem z oceánu lezla.

Někteří z nás byli v tom “bordelu” odvážní - však na rozdíl ode mne mnohem víc zkušení.

A tak na místo zde posledního surfování - jsme s “polámaným” Honzou vyrazili za focením.

Bylo to úžasné - pobřeží, městečko, lidičky - vlastně to byl Surf-trip celičký!

Výlet a procházka sopečnou krajinou - nesmažu za nic vzpomínku jedinou.

Jo a u těch roštů nad sopečnou dírou - snědla jsem jim jablko, zavánělo sírou

 (raději se přiznávám - tož fotky se obávám).

A co potom vyhlídka “Na konci světa”?! - člověk je zrnko a v nedohlednu je meta..

- oceán drtí lávové útesy - zapomeňte zde na louky, na lesy..



Vše je tu lávová, měsíční krajina - palmy ji lemují a víno ji objímá.

- však po návštěvě vinice - snad bylo nám veselo nejvíce.

Co potom, když chytrý Honza začal Bank - s ohledem k pravidlům, “v tomto být raděj šenk”.

A musím to napsat, co byla hlavní “Eso-karta - byla to úžasná, celá naše parta!

Ač každý trochu z jiného soudku - žili jsme s radostí v malém “světa-koutku”

a dělali, co milujeme - surfujeme a Surftripákům děkujeme!!!



>>>Nabízíme zázemí pro pokročilé surfaře, začátečníky, milovníky jógy i cestovatele po krásách Srí Lanky!<<<




zpět do blogu

blog comments powered by Disqus