I CESTA JE CÍL

Tyto dny je Ondra opět na Srí Lance a dává si už kruté vlny. Což nám připomnělo, že jsme zapomněli zveřejnit jeho příspěvek, který napsal nám web o jeho prvním kontaktu se surfováním už před více jak rokem. Zveřejňujeme jej právě dnes a Ondrovi za něj moc děkujeme!

Cesta na Šrí Lanku ležela v mé hlavě už několik let a postupem času už mě nebavilo poslouchat zážitky svých kamarádů a lidí, které jsem potkával na svých cestách v zahraničí, ale i doma v České republice a chtěl jsem to konečně zažít na vlastní kůži :). Nebylo nad čím dumat, a tak jsem koupil letenku. Mým hlavním plánem bylo cestovat, šnorchlovat, poznat novou kulturu, místní kuchyni a až na posledním místě si vyzkoušet surfování. Proč je na posledním místě surf?

Snem každého malého klučiny, který začne na skejtu, posune se na sníh do prašanu, je, že si chce sjet i svoji první vlnu a tohle je přesně můj případ. Bohužel, po zdravotních problémech jsem věc trochu přehodnotil a myslel jsem si, že se k tomu už nejspíš nedostanu, a to se právě na Šrí Lance stalo:-)!! Celou dobu jsem poslouchal od svých přátel a znamých, kteří už surfovali, jak to není jednoduché a že je to hodně fyzicky náročné.

Před odletem jsem se dozvěděl, že pár mých kamarádu mělo stejný plán a budou ve stejném období pobývat na ostrově. Tak jsem je kontaktoval a odpověď od všech byla jasná. Potkáme se v S.K.Town, je to na jihu ostrova, 4km od města Matara. O S.K.Town jsem slyšel poprvé před třemi roky z vyprávění mých kamarádů, kteří strávili několik dní a moc si to tu pochvalovali. Všem jsem s radostí odepsal, že se tam potkáme:). Po příletu do Colomba jsem si prodloužil víza a co nejrychleji jsem se chtěl dostat na jih. Všechno šlo podle plánu, po čtyřech hodinách jsem dostal víza na 3 měsíce, stihl jsem vlak do Matary a za tmy jsem tuktukem dorazil do S.K.Town. Moji přátele už mě očekávali,

Po jejich vřelém přijetí jsem se seznámil s Lenkou. Domluvili jsme se na ubytování a pak už rychle na kutě. Během dvou dní aklimatizace jsem stihl poznat spoustu skvělých lidí, krásné, nově vybudované zázemí Surf-tripu a lehce také komunitu místních lidí. Druhý den ráno jsem u snídaně potkal Lenku, po krátké debatě jsem si u ní domluvil svoji první lekci. Byl jsem moc rád, ale zároveň jsem nechtěl popustit uzdu svým emocím. V tento moment, aniž bych si to uvědomil, tak začal můj Surf-trip :-).

První lekce s Lenkou dopadla skvěle. Zjistil jsem, že jsem v dobrých rukách a na správném místě, kde si mohu plnit svůj klukovký sen. Druhou lekci jsem měl s Terkou. Mezi tím jsem piloval surfing ve vlnách sám a uvědomil jsem si, kolik mi ty dvě lekce s Lenkou a Terkou daly. Po pěti dnech se ozvalo mé tělo, tedy spíše žebra a já si vzpomněl na své kamarády:). Na deset dní jsem prkno odložil a začal jsem cestovat, Surf-trip nabízí spoustu výletů. Já jsem jich absolvoval hned několik, třeba výlet do národního parku Udawalawe, na hadí farmu, šnorchlování s Karetama obrovskýma a taky spoutu výletů po okolí. K surfování jsem se asi po dvou týdnech vrátil a zakončil jsem tím svůj šestitýdenní výlet na Šrí Lance, teda vlastně v Surf-tripu:-)!! Domů jsem se vrátil šťastný a plný zážitků.

Rád bych v první řadě poděkoval všem lidem, kteří mají tenhle projekt na starosti (Otmarovi, Lence, Bazovi, Terce atd.) a Jirkovi se Zuzkou za jejich výborné snídaně! Na viděnou a za rok na Šrí Lance. Pro koho je rok dlouhá doba, tak v srpnu ve Španělsku:-)!

P.S. I cesta může být cíl….