Blog

 
Jet lag se vás pustí s prvním soustem rice & curry

28. 5. 2018

Lucka Bastlová je nadějná surfařka, která si umí život užívat. Vzpomíná na svou cestu na Srí Lanku, kde sjela nádherné vlny, zamilovala se do ní polovina vesnice, ale ona sama si nejvíce užívala chvíle ři procházce po pláži.


Surfing jsem si chtěla zkusit už od patnácti, ale když mi zrovna nechyběla odvaha, chyběl někdo, s kým bych tu cestu a radost ze splněného přání mohla sdílet. Měsíce nadšeného plánování by spláchl jeden den a já to zase odložila na neurčito. Až na konci minulého léta mi došlo, o co se vlastně dobrovolně připravuju, a za týden jsem odjela sama do Hossegoru, kde jsem si přesně k dvacátým třetím narozeninám nadělila svoji první vlnu až na pláž. Sotva jsem se vrátila, už jsem zadávala číslo pasu do letenky na Srí Lanku. Rozhodnutí to bylo jednoduché. Doma jsem byla vyčerpaná z práce pro společnost, se kterou jsem se už nedokázala ztotožnit a prostě jsem si uvědomila, že život je někde jinde - s vlasy zdivočelými solí a pískem mezi prsty.

Ze samostatného cestování se už stala rutina, kterou jsem se naučila si užívat. Člověk se tak stává mnohem přístupnějším pro okolí a zážitky se na sebe začínají jen nabalovat. Fakt, že všichni, které na té cestě potkáte, mají stejný cíl jako vy, už je dobrý předpoklad pro to, že si budete rozumět. Jako dokonalý ice-breaker se osvědčil polaroid - ze sta snímků jsem si přivezla na památku sotva polovinu, ale za každým z chybějících do stovky stojí jeden příběh.

                 >>> Odejděte z rutiny na Srí Lanku: surf trip Sri Lanka . <<<

Cesta byla vyčerpávající, ale když z počátečních mínus patnácti dorazíte do cílových plus čtyřiceti a před domkem vás čeká Léňa, Otík, Baza a Juki, jet lag se vás pustí s prvním soustem rice & curry. Obavu, že jsem za pár měsíců všechno musela zapomenout, zažehnaly první teplé vlny. Mohla jsem ve vodě trávit mnohem víc času. Na souši se mě hned ujala Vanda, která si z ledna na Srí Lance udělala každoroční tradici. Můj první výlet byl tak s ní, do rozpáleného chrámu v Dondře a k majáku stojícímu na nejjižnějším bodu Srí Lanky. Organizované pozorování varanů jsme tak mohly vynechat, protože nám jejich obří zástupci běhali přes cestu.


Nejvíc jsem si zamilovala místní rána. Juki většinou z chodby hypnotizovala kliku od dveří mého pokoje a čekala, až ji příjdu zase podrbat a pomazlit. Z ovoce nakoupeného na trhu jsem si před lekcí dala smoothie a ve chvíli, kdy jsem vzala surf do ruky, Juki přesně věděla, kam se jde. Z pláže pozorovala oceán a kdykoliv se někomu podařilo dojet až na břeh, spustila svoje vítání, jako kdyby byl týden pryč. Tečku každému ránu dávala už jen královská snídaně, kterou si po pár hodinách surfování dopřejete bez výčítek a s chutí. Hned vzápětí je totiž nejvyšší čas vyrazit na další výlet.

Vždycky jsem si říkala, že bych se neměla vracet na jedno místo, protože toho zbývá ještě spousta k objevení, ale Srí Lanka bude moje výjimka.

Až se tam uvidíme za rok, možná si dáme společně v houpací síti kokos a budu vám vyprávět. O tom, jak Petra hledala v Dondře záchod, ale ocitla se s námi omylem ve škole, kde pak Vandě pan učitel vyznával básní lásku; jak na mě zpoza záchodového prkýnka vylezl pavouk velikosti ruky, co skákal jako jojo, ale neměl mě kdo zachránit; nebo jak nás ztratil pan řidič v polích cestou do továrny na látky, kam jsme vlastně vůbec namířeno neměli a stihnul u toho píchnout kolo.

A kam to bude tentokrát? L.

                 >>> Přivezte si vlastní zážitky: surf trip Sri Lanka . <<<



zpět do blogu

blog comments powered by Disqus