Blog

 
S KULÍŠKEM DO FRANCIE

4. 10. 2018

V Hossegoru jsme měli nádherný podzim zalitý sluncem. Kačka Kulíšková a Kristý Volfová nám poslaly jejich postřehy a my za to moc děkujeme! Holky, brzo se opět potkáme.

Naše surfový dobrodružství začalo paradoxně na premiéře snowboardovýho filmu Depth Perception loni v prosinci. Po promítání jsme si totiž s Kristý začaly povídat o horách, na který jsme měly za chvíli jet, a o všem možným, o čem si tak holky můžou povídat, až jsme se dostaly k oceánu a k surfování. Říkala jsem Kristý, že už ani nevím, od kdy je můj sen jet na surf a že jsem do něj úplně zblázněná. Překvapilo mě, že i ona měla vždycky sen podívat se k oceánu a vyzkoušet si, jaký je sjíždět vlny. Nabídla jsem jí, že bychom to mohly zkusit spolu a jet o prázdninách na nějakej surf camp. Moje nabídka ji zaujala a řekla, že si to ještě promyslí.

Za nějakou dobu se ozvala, že by ráda jela a že si na to teda našetříme. Byla jsem hrozně ráda, ale na druhou stranu jsem měla strach, že když se člověk na něco moc těší, většinou se něco pokazí a celej plán je v čudu. Nicméně jsem začala hledat surfový agentury. Našla jsem Surf-Trip, kterej jsem objevila ve videu Natálky Kotkový. Díky jejím editům z pobytu jsem věřila, že tenhle kemp bude v pohodě. Při vybírání lokality jsme se rozhodovaly mezi Španělskem a Francií. Nakonec jsme zvolily druhou možnost, protože nás nejvíc zaujalo městečko Hossegor a jeho okolí a rovnou jsme se dohodly na dvoutýdenním pobytu. 

Jednoho dne mi Kristý poslala odkaz na Pražskej serfovej trénink s tím, že bysme se na to surfování mohly dopředu trošku připravit. Na tréninku jsme byly asi šestkrát a myslím, že můžeme Kubovi Michnovi i Matyášovi Menšíkovi poděkovat za skvělou přípravu a rady, který nám dali, jelikož nám to všechno následně v oceánu dost pomohlo. Navíc jsme se dostaly do společnosti surfařů a spousty skvělejch lidí, čehož si moc ceníme.

Po více jak půl roční přípravě na Surf-Trip, během který jsme si sháněly vybavení, vydělávaly peníze na pobyt, dodělávaly školu a trénovaly, nastal den D. Prázdniny už jsme měly skoro za sebou a poslední třešnička na dortu byla právě Francie! Před odjezdem jsme byly dost nervózní, protože cesta autobusem měla být dlouhá přes 20 hodin. Naše obavy se potvrdily – cesta byla dlouhá a vyčerpávající. Ale s tím jsme počítaly, takže nás to z těšení se na surf vůbec neodradilo. Delší, než samotná cesta pro mě bylo čekání na surfování. Nemohla jsem se ho vůbec dočkat! Jenže kvůli high tidu jsme mohli jít na surf až další den po příjezdu asi v šest hodin večer. A to boží rozhodně nebylo… Po příjezdu jsme se tedy zabydlely v našem domečku a večer jsme se s Kristý šly podívat na první západ slunce u oceánu. I když jsme ho úplně nestihly, bylo to nádherný.

Další den byl už konečně surfovej den! Lekce jsme měli s Garym Zebrowskim a s jeho pomocí jsme se hned na první lekci dokázali skoro všichni postavit na prkno a sjet pěnu. Dojmy z první surfovačky byly super, hrozně mě to bavilo. Věděla jsem, že je to dost těžkej sport, ale ve vodě jsem se cejtila hrozně příjemně, a i když nebyly nejkrásnější vlny a podmínky nebyly úplně nejpřijatelnější, tak to bylo neskutečný. V tuhle chvíli jsem si ještě tolik neuvědomovala, jak moc mi tenhle zážitek změnil život.

Každej den na Surf-Tripu je trochu jinej. V oceánu jste sice každej den na hodinu a půl během lekce, ale denní a večerní program se mění podle předpovědi počasí a vln. Na náš první menší výlet jsme jely s Kristý samy. Vyrazily jsme do outletů v Hossegoru, kde jsem si chtěla koupit svůj vlastní neopren. Díky Léně, která s náma poslala řidiče Toma a dala mi cenný rady, byl náš výlet úspěšnej. Bylo to náročný, protože jsem si musela zkoušet asi sedm neoprenů a Kristý mi pak do každýho (i z každýho) musela pomáhat, ale stálo to za to!

Další den jsme se už i s ostatníma účastníkama tripu jeli podívat do centra Hossegoru, kde jsme si měli možnost koupit vynikající zmrzlinu a podívat se po obchodech. Ne nadarmo se centru říká francouzská Kalifornie. S Kristý jsme během procházky narazily na krásnou kavárnu, ve který jsme strávily zbytek volnýho času, než jsme všichni odjeli zpátky do kempu. Po návratu se šlo na pláž, kde jsme se všichni sešli u ohně.

Každej den jsme se všichni díky Garymu zlepšovali a užívali si surf čím dál víc. Lekce vypadala tak, že jsme se všichni v předem stanovenou hodinu sešli na stejnym místě na pláži, kde probíhala rozcvička. Poté následoval body surfing a krátká přednáška o tom, jaký jsou zrovna vlny a proudy a na co si máme dát pozor. Pak jsme šli zase do vody, kde byl Gary stále s námi a podporoval nás a radil nám, kdy máme chytit vlnu a kdy je ten nejlepší čas postavit se na prkno.

Po pěti lekcích, pár výletech a několika vypitejch pivech byl první týden za náma a my jsme se musely rozloučit s kamarádama, který jsme poznaly. Loučení je vždycky smutný a pro nás bylo o to víc, že v kempu kolem nás najednou nastalo ticho a prázdno a nám došlo, že první polovina naší dovolený je za náma.

Jo a přestěhovaly jsme se blíž k centru dění, protože být další týden na druhým konci kempu už jsme vážně nechtěly.

Chvíli jsme smutnily a válely se u bazénu, ale než jsme se nadály, přijeli noví účastníci kempu. Když jsme se s Kristý seznámily s novými spolubydlícími, vyrazily jsme ještě nachytat pár posledních vln před západem slunce. Byl to jeden z nejkrásnějších surfových dnů. Ráno jsme si totiž s holkama, který nám odjížděly, přivstaly, a šly do vody na východ slunce. A večer jsme šly do vody zase. Surfovat jsem šla s kamarádem, který zůstával o pár dní déle. Hodinový úžasný ježdění jsme zakončili na line upu při západu slunce.

                 >>>Bagety, víno a surf na kempu ve Francii. <<<

Druhý týden už jsme neměly zaplacený lekce, tak jsme chodily do vln tak, jak nám Pítr nebo Léňa poradili. I bez lekcí se surfování dalo v pohodě zvládnout, zvlášť, když má člověk za sebou už týden zkušeností. Den po příjezdu nový party jsme se všichni vydali na výlet k válečným bunkrům do Cabretonu.

Následující dny a večery jsme se poznávali s novou partou, ve který jsme si brzo našli nový kamarády. S klukama jsme si jeden den udělali výlet na hlavní Hossegorskou pláž. Protože není od kempu úplně nejblíž, půjčili jsme si longy, který Surf-Trip půjčuje zadarmo.

Nedílnou součástí Surf-Tripu je i Jägermeister party, která se odehrává každý týden kempu. Náš druhý týden pobytu byla hned v úterý a pomohla nám tak se s ostatníma víc poznat. Musím přiznat, že pro nás dvě to byla asi největší party za ty dva týdny. Jäger tekl proudem, lidi se bavili, smáli a povídali si. No, co si budeme… To, co se stalo v pozdějších hodinách v Hossegoru, nechť zůstane v Hossegoru!

Ve středu po lekcích, jsme jeli na večeři do místní vyhlášený mušlárny. Když jsme se všichni moc dobře napápli, vyrazili jsme přecpaný zpátky do kempu a na pláž, kde nás čekalo už druhý romantický posezení okolo ohně.

Po čtvrtečním surfování jsme zase společně s klukama vyrazily na longboardech k hlavní pláži, kde jsme si dali véču. Po ní jsme se zase vydali rychle zpátky, protože nás čekala Pítrova supr čupr přednáška o surfařským stylu. Rozhodně obě doporučujeme se jí zúčastnit, byla B-O-Ž-Í!

V pátek už nebyly vůbec lekce, tak se každej připravoval podle svých potřeb na odpolední závody. My jsme s klukama vyrazily k oceánu dopoledne a svědomitě vymejšlely taktiku. Evidentně nám to ale moc nepomohlo, protože jsme s Kristý závody totálně pokakaly. Nechaly jsme se totiž proudem odnést daleko od poroty a ta nás diskvalifikovala. Tak jsme aspoň první dvě místa uvolnily někomu jinýmu. 

Večer jsme se zase všichni společně nadlábli, tentokrát ale přímo v kempu. Potom následovalo zhodnocení celýho týdne a předávání cen. Nesmělo chybět ani promítání fotek a videa z dnešního týdne (jak by řekl Pítr). Je hrozně hezký, jak se všichni po celým týdnu sejdou a společně se smějou vtipným fotkám a záběrům.

Sobota. Poslední den našeho čtrnáctidenního dobrodružství. Den, kdy se uklízejí chatičky, sundává se povlečení, zametá se písek, balí se kufry a čeká se na odjezd. Den, kdy si člověk uvědomuje, že jeho vysněná dovolená končí a pomalu se vrací do reality. Při zpáteční cestě jsem přemýšlela, co si vybavím, když se mě někdo zeptá, jakej byl Surf-Trip. Vybaví se mi hlavně pohoda, kamarádi, oceán a volnost. Celý dva týdny byly skvělý, užily jsme si je naplno. Všichni v Surf-Tripu týmu se nám snažili vyjít vstříc a zabavit nás. Hrozně moc bysme tímto chtěly poděkovat těm, co nám náš trip zorganizovali. Pítrovi za zábavu a za pomoc ve vlnách, Garymu za rychlý start na surfu a za všechny jeho rady, fotografům za vtipný i krásný fotky, kameramanům za videa, lidem, kteří jeli s námi a tvořili skvělou partu a v neposlední řadě bysme chtěly poděkovat Léně. Děkujeme za její neskutečnou ochotu a práci, kterou po celej rok odvádí. Moc si toho s Kristý vážíme a určitě se zase ve Francii příští rok uvidíme! Tak au revoir a shaka! 

                >>>Zažij podobné dobrodružství jako Kačka a Kristý! Více o kempu ve Francii.<<< 



zpět do blogu

blog comments powered by Disqus