Blog

 
Čekání se vyplatilo!

24. 4. 2018

Report Jindry Anděry o surfu, józe, rumu a opalovacím krému. Ještě váháte, jestli se do Dominikány podívat? Po přečtení už váhat nebudete. 

Ahoj, já jsem Marcel a tady je rum.” No asi takhle bych shrnul do jedné věty letošní výlet na Dominikánu za surfem. A věřím, že u ostatních to bylo podobné, jen místo Marcela si můžete doplnit libovolné jméno, první osoby, kterou v Dominikáně potkáte nebo si pamatujete, že jste potkali. A v podstatě takhle přesně začalo mých 14 dní v tomto tropickém ráji, kam jsem letěl s očekáváním nesnesitelného horka, pár hodin ranního surfování, následovaného nehoráznou nudou a přemýšlením jak zabít čas do dalšího surfování.

No, co vám budu povídat, nevím proč jsem do takového utrpení vlastně sám a úplně dobrovolně šel :D :D Už když jsem se balil, tak vidina hodin strávených nic neděláním mě děsila, tak jsem si nabalil dostatek knih a samozřejmě silného opalovacího krému (i přes mé velké prosby v lékárně, je prý 50+ to nejsilnější) a Panthenolu. Ano, jsem skvěle se opalující typ, který má dva odstíny opálení, bílá a zářivě rudá. Takže přivítání rumem po příletu potěšilo, zároveň jsem měl tu čest se rovnou potkat se zbytkem osazenstva, s jen drobným háčkem. Byla noc. Takže jsem viděl jen plno siluet a slyšel moc jmen. Člověk se aspoň pak mohl seznamovat furt znovu a měl výmluvu, že si nezapamatoval ani jedno jméno. Proběhla taky rychlá instruktáž, ohledně života v Cabarete a fungování Surf Campu, po které jsem odolal lákaní na první kalbu této dovolené. Vyhrála únava vidina brzkého ranního vstávání na surf a taky fakt, že jsem již více jak 24h vzhůru :D


Protože pláž na surf byla vzdálena tak asi 10min jízdy, jezdilo se na ní hromadně, většinou dvakrát denně tam a zpět. Odvážlivci, drsňáci, insomniaci a milovníci východů slunce samozřejmě chodili na první čas někdy kolem 7 ráno. Odměnou jim byl východ slunce a mnohem míň lidí na vlnách. Tohle byl takový ranní rituál pro nás surfaře, který proběhl každý den a bylo mu podmíněno vše. Hlavně večerní party, protože vždy jste mohli kalit jen tak, aby jste druhý den vstali. Vyjímka byly dny kdy se na moře nedalo, moc velké vlny, nebo když se jelo na brzký ranní výlet. Určitě se ptáte jaké tam byli pláže a moře, no však to znáte taková ta katalogová klasika. Na vážně skoro na každé pláži, kde jsme byli, to vypadalo jak z katalogu “Karibik 2018”. Takže všude písek, palmy, teplé moře a pěkné vlny prostě kýč a samý kýč.

Po návratu z pláže se většina dnů odvíjela v podobném duchu. Dát si společnou snídani, individuálně se dát po surfováni do pořádku, případně odpočinout, před následující jógovou praxi, kterou vedla úžasná Verča. Byla perfektně přizpůsobena tomu fungování a surfařskému životu na dominikáně, takže reflektovala jak to že jsme surfovali, tak i to že jsme občas potkali nějaký ten rum (čti, asany zaměřené na trávení a protažení horních končetin). Za těch 14dní na Dominikáně jsem měl celkem 10 lekcí a neuvěřitelně jsem se posunul v józe dál a hlavně ta kombinace jógy po surfu byla perfektní na neustále fyzické výkony :) Zajímavý zážitek je i cvičení pod širým nebem v tropických teplotách, takže pokud se jak já potíte i při normální jógové praxi, tak tady to z vás valí jak vodopoády, což je zase fajn, vyplaví to z těla rum. Pod Verčiným vedením jsme si zkusili i jógu na pláži a slovy klasika: “Bylo to dobrý, ale že bych to musel dělat vícekrát.”


Po jógové praxi, jsme měli tak adekvátně rozjeté trávení a přiměřeně vyhládlo, že jsme se většinou s nadšením vypravili někam na oběd. Výběr byl bohatý, na hlavní ulici bylo velké množství podniků, kde se dalo i najíst, nás kroky a hlad většinou zavedl do Fresh Freshe nebo baru Mojito. První nás lákal, velkou nabídkou zdravějších a lehčích jídel salátovitého a občas wrapovitého stylu. Druhý většinou lákal poledním menu za přijatelnou cenu a s Mojitem v ceně :) Když jsme nechtěli chodit nikam daleko, ale furt měli docela dost času, tak se dalo najíst i v restauraci v kampu, kde jsme měli snídaně a večeře. Vařili dobře, ale průměrná doba od objednávky po donesení jídla byla zhruba hodina. Nebudu zacházet do dalších detailů, jak probíhal den. Dle chuti, občas jsme se jen vyvalili u bazenku, občas se šli projít po okolí, občas se šlo na výlet a někdy prostě jen začala party brzo.

No, ale k těm výletům. Dovolím si tvrdit, že i docela podstatná část celého Surf-Tripu. Samozřejmě jste si mohli dělat výlety vlastní, my se však primárně svěřili do péče kulturního referenta Fíli, který nás vzal pod svá křídla, a s ním využili všech výletových možností. A jeden epičtější než druhý. Užil jsem si svůj první canyoning i s asi 8 metrovým skokem, další výlet byl na Playa Grande, kde jsi si pořídí ty nejvíc kýčovité fotky typické karibské pláže a dali si oběd z ryb a mořských kreatur, které nám ukázali ještě čerstvé, po cestě byla možnost si zase skočit do vody z několika metrů, tentokrát po krátké jízdě na zavěšeném laně. No a zlatý hřeb výletů měl být výjezd na Paradise Island, který byl několikrát odložen kvůli velkým vlnám. Hned ráno, spíš v noci v 5h, vás naložili do auta, asi dvě hodinky někam vezli, tam naložili na loď a ještě asi 15 minut vezli na takový malý ostrůvek. Byla to spíš kopka písku s ze dvěma chýšemi. Tam si můžete zašnorchlovat v korálech, pak vám konečně naservíruji snídani, což obnáší Cuba Libre nebo Santo Libre a trošku ovoce. Při tom se všichni fotí v různých pozicích, a protože tech kubíček bylo hodně a sluničko svítilo, a vlastně jsem neměl pořádné jídlo, tak co se dělo zbytek výletu známe jen z vyprávění těch pár co na tom bylo méně hůř :)

To mě přivádí k tomu, co je na Dominikáně to hlavní a to je rum a párty :) Hned v úvodní instruktáži nám je sděleno, že jsou tu tři tématické večery. Pondělí je karaoke party, ve čtvrtek latino night a v sobotu je “Horečka sobotní noci”. V podstatě už druhý večer po příletu pochopím, že ta Horečka sobotní noci je tu vlastně každý den. Výrazně k tomu pomáhá levný rum a asi ještě levnější míchané drinky, hlavně to jak je míchají. Já osobně je podezříval, že jim zapomněl říct, že do míchaného drinku patří i něco jiného než rum. Jejich Cuba libre občas vypadalo jako dva panáky Coly do dvou decek rumu.

Ať z toho zas není nějaký rozsáhlý epos, a u večerního programu ani nemůžu zacházet do podrobností, ne vy víte proč. Buď si je nepamatuji, jsou nevhodné a nebo zahrnují mě. No a co se stalo s mojí přípravou na toto utrpení? Přečetl jsem jenom jednu knihu a to ještě z 90% v letadle na cestě tam nebo zpět. Opalovací krém jsem si ještě musel přikoupit a dospával jsem to ještě v dubnu. Na druhou stranu jsem tam potkal úžasnou bandu lidí, trochu se posunul v surfingu a józe. No a pak mám samozřejmě, co vyprávět tak na rok dopředu :D

Takže pokud jste dočetli až se, tak to udělejte jako já. Jděte na web surf-trip.cz, tam klikněte na Dominikána, ideálně Surf,Joga a Karibik a tam se přihlaste na nějaký volný termín. Klidně měsíc před odletem, o to víc je to punk ;-)


P.S.: Doporučují fakt vlastní karimatku, zvláště pokud máte vyšší postavu. Místní jogíni, musí mít max metrpadesát, protože já cvičil furt mimo jogamatku.

P.S.S.: Ceny rumu na Dominikáně jsou cca. všude stejné, takže je lepší rum na doma koupit normálně v obchodě a v klidu ho zabalit od odbaveného zavazadla. Do ČR stejně můžete bezcelně přivézt jen jeden litr a počítá se do toho co koupíte na letišti ;)

Jindra



zpět do blogu

blog comments powered by Disqus